Informačný materiál o sieťovom marketingu - všeobecne.

( prevzaté zo stránky http://www.danielsikora.biz )

• Co je to marketingová síť ?
  
  

  Síťový marketing je fenoménem distribučních modelů již řadu let. Přesto jej většina lidí chápe špatně, nebo přesněji řečeno – nechápe vůbec. V podstatě jej chápou v jeho grafické podobě, kdy se jim do paměti vryjí určité vizuální představy a ty pak pojmenovávají jako „pavouka“, „strom“ nebo „pyramidu“. Princip síťového marketingu se jim pak redukuje na pouhé získávání lidí do nějakého systému. Pak samozřejmě pochopí princip budování obchodní struktury nebo sítě jako nahánění lidí a tvoření již zmiňované „pyramidy“.
  
  Přiznejme si otevřeně, kolik z nás chápe síťový marketing právě tímto způsobem? A pokud ho tak chápeme my, pak tuto představu rozšiřujeme dále mezi ty, které chceme se síťovým marketingem seznámit. Jenže tato představa o marketingové síti je mylná a zavádějící. Pokud tuto myšlenku šíříte dál, pak ubližujete nejenom sobě a firmě, se kterou v marketingové síti spolupracujete, hlavně křivdíte těm, které s myšlenkami síťového marketingu seznamujete. Poskytujete jim totiž mylný obraz marketingového projektu a tím skreslujete jejich náhled na věc. Pak se tito lidé musí rozhodovat na základě mylných informací a jejich rozhodnutí tedy je adekvátní poskytnutým informacím. Tak se stává, že lidé, kteří by mohli být úspěšní v síťovém marketingu se do něj ani nedostanou, a lidé, kteří by v síťovém marketingu vůbec neměli co dělat, začínají v něm podnikat, neuspějí a své rozčarování a zlost směrují k osobě, která je do toho „podvodu“ dostala – čili na Vás.
  
  Jak tedy chápat marketingovou síť? V první řadě je nutné pochopit, že marketingová síť je distribučním modelem šíření myšlenek, výrobků a služeb a každý její zúčastněný člen je distribuční buňkou těchto produktů. Je to jakýsi „prodejní interface“ kde tento pojem chápu jako rozhraní mezi obchodní strukturou a potenciálními zákazníky. Principem práce v síťovém marketingu je vytvoření co nejefektivnější sítě těchto distribučních center, prostřednictvím kterých budou probíhat obchodní aktivity (ve většině případů je to nákup, prodej, zprostředkování). Principem tedy není míti co nejvíce zapojených lidí. Zapojený člověk ještě neznamená, že je vytvořeno fungující distribuční centrum. Znamená to pouze, že se někdo zapojil do systému, ale nic víc.
  
  K vysvětlení pojmu marketingová síť použijeme pojmů jako klonování a replikace. Protože vlastně tyto dva termíny nejlépe vystihují charakteristiky práce v rámci tohoto distribučního modelu.
  
  Nejlépe se to vysvětluje, použijeme-li nějakého příkladu. Dejme tomu, že již jsme zapojení do nějakého síťového marketingu. Pracujeme cca 2 hodiny denně a náš měsíční příjem se pohybuje kolem 4000,- Kč. Abychom znásobili tuto částku, musíme znásobit naše úsilí, takže nebudeme pracovat 2 hodiny denně, ale 8 hodin. Pak náš výdělek se může pohybovat kolem 16000,- Kč. To je tak ale vše, čeho můžeme dosáhnout. Tomu se říká extenzivní obchodní politika.
  
  Síťový marketing nám ale umožňuje, abychom při dodržení určitých pravidel pomáhali firmě tvořit další distribuční centra, která budou pracovat stejným způsobem jako my, tedy alespoň 2 hodiny denně. Firma nás za tuto práci, že jsme ji pomohli zřídit další distribuční centra, odměňuje finanční spoluúčasti na obratu takto vytvořených distribučních center (u jednotlivých firem jsou tyto pravidla jedinečná a proto nemá smysl, abychom se jimi zaobírali zde). Pak je nutné si povšimnout určité charakteristiky takového postupu. Uvědomme si, že stále pracujeme 2 hodiny denně. Vytvoříme-li 4 další distribuční centra, která budou rovněž pracovat 2 hodiny denně, pak celkově všechny distribuční centra v naší obchodní síti pracují dohromady již 10 hodin denně (2 hodiny Vaší vlastní obchodní aktivity a 4x2 hodiny obchodní aktivity distribučních center, které jste pomohli vytvořit). Dostáváte tedy provize z obchodních aktivit, které se dějí již na pěti distribučních místech a to během 10 hodin denně. Tuto metodu jsem nazval klonováním, protože jste takto vytvořili 4 klony svého distribučního centra.
  
  Teď nás čeká ještě důležitější moment, kdy takto vytvořeným distribučním centrům pomůžeme vytvořit jejich vlastní klony – čili další obchodní centra (pro názornost příkladu připusťme, že každý z nich vytvořil další 4 distribuční centra). Tímto způsobem bylo vytvořeno dalších 16 distribučních míst pracujících 2 hodiny denně každá. Jak tedy pracuje naše obchodní struktura? My pracujeme 2 hodiny denně, naše přímé distribuční centra 4x2 hodiny denně a jejich distribuční centra 16x2 hodiny denně. Celkem naše obchodní síť pracuje 42 hodiny denně. Takto bychom mohli pokračovat dále a ve výsledku přijdeme na to, že naše obchodní síť může pracovat stovky i tisíce hodin denně. Tomu také budou odpovídat naše příjmy, jejichž výše je v tomto případě prakticky neomezená. Tuto metodu jsem nazval replikací a spolu s klonováním se ji říká intenzivní obchodní politika.
  
  Pokud tedy budeme chápat síťový marketing jako způsob vytváření fungující sítě distribučních center využívajících metodologie intenzivní obchodní politiky a plně funkční metody klonování a replikace obchodního chování, pak jej rozumíme správně a můžeme tedy i pravdivě informovat potenciální spolupracovníky – majitele samostatných distribučních center. Jejich rozhodnutí pak bude vycházet z pochopení principů a bude více odpovídat jejich přesvědčení.

  
  
• Proč lidé na nabídku pracovat v síťovém marketingu odpovídají ne?
  
  

  Přemýšleli jste někdy o tom? Vždyť pokud se zamyslíme nad principem síťového marketingu, tak neexistuje z logického hlediska jednodušší, příjemnější a přitom bezpečnější způsob podnikání, než právě síťový marketing. V rámci podnikání v síťovém marketingu nemusíme nic vyrábět, nemusíme si pronajímat prostory pro podnikání, nemusíme platit zaměstnance, nemusíme investovat obrovské sumy do reklamy, průzkumu trhu, vývoje výrobků a služeb. Jediné co je třeba dělat, je přijmout myšlenku síťového marketingu a šířit ji dále.
  
  Proč tedy tak obrovský počet lidí odpoví na nabídku účasti v síťovém marketingu ne?
  
  Lidé se totiž jen málokdy rozhodují na základě logických argumentů. Naopak, většina z nás se rozhoduje na základě emocí. Logické argumenty pak nám nemají pomoci se rozhodnout, ale mají za úkol naše rozhodnutí zdůvodnit.
  
  Na tom by nebylo nic špatného, kdyby zde nebyla ta skutečnost, že se rozhodujeme hlavně na základě jedné emoce. Tou emocí je strach – iracionální, bezdůvodný, nesmyslný, zbytečný a přece tak drastickým způsobem ovlivňuje naše životy.
  
  Co nám brání změnit svůj život k lepšímu? Je to strach ze změny. Lidé se panicky bojí jakékoliv změny svého životního stylu. Pokud jde o posouzení situace jiných lidí, tam jsme schopní logického uvažování a častokrát dospějeme ke správnému závěru. Příkladem může být situace, kdy pracující v podniku již několik měsíců nedostávají od svého zaměstnavatele mzdy, ale stále chodí do zaměstnání a dělají svou práci. Snaží se tím dokázat sami sobě a okolí, že dělají pro svůj život maximum.
  
  Pokud budeme tuto situaci sledovat s povzdálí, budeme si myslet, že tito zaměstnanci by si měli velmi rychle hledat novou práci, protože jejich situace je k neudržení a nemají ve stávajícím místě žádnou perspektivu a naději na úspěch.
  
  Co se ale stane, když se my ocitneme v takové situaci? Náš postoj se diametrálně změní. Přestaneme uvažovat logicky a na scénu se dostávají emoce.Vždyť to přece není možné, že právě náš podnik se dostal do tak zoufalé situace. Jsou to jen přechodné problémy a pokud budeme pracovat usilovněji, pak se situace určitě změní, náš podnik se dostane z problémů a všechno zas bude jako dřív. Takto budeme fungovat až do doby, než podnik úplně zkrachuje a my se pak budeme divit, že z našeho života jsou trosky.
  
  Celý problém je v tom, že během života jsme si vytvořili určité zvyklosti, standarty a tradice. Dosáhli jsme postavení „obyčejného člověka“ a být „obyčejný“ je přece to nejlepší. Abychom se v tomto přesvědčení upevňovali, pak v debatách se známými a přáteli se o tom ujišťujeme a přesvědčujeme sebe i okolí, že to, čeho jsme dosáhli, je to nejlepší a nic lepšího neexistuje. Je sice pravdou, že občas, ve skrytu duše, někde o samotě sníme o lepším životě, ale pak tyto myšlenky rázně od sebe odeženeme a tím vehementněji obhajujeme svůj dosavadní životní styl a tím urputněji odmítáme všechno, co by mohlo přinést jakoukoliv změnu – byť i dobrou – do našeho uhlazeného, obyčejného a standardního života.
  
  Strach je určujícím elementem našeho života. Bojíme se neúspěchu. Každá snaha o změnu našeho životního standardu a stylu vyžaduje změnu v našich postojích – k práci, penězům, životním jistotám, hodnotám, které jsme doposud sebou prezentovali a se kterými jsme vystupovali navenek. Pokud bychom ale neuspěli, stali bychom se terčem posměchu všech kolem nás, našich známých, rodinných příslušníků, „přátel“, spolupracovníků a možná i našich šéfů a zaměstnavatelů.
  
  Právě z důvodu našeho strachu na logickou nabídku, kdy vše hovoří pro provedení změn, my odpovíme ne. Náš strach nás svazuje, určuje naše postavení ve společnosti a v naší sociální skupině. Raději budeme celý život živořit, než abychom se pokusili o změnu, protože se bojíme prohry. Takže jediné, co musíme udělat, abychom v životě dosáhli úspěchu, je zbavit se strachu.